Báseň č.11

Mrznoucí dech.

Zamrzlý oheň.

Myšlenky putují cestou necestou do nebes

a duše čeká na praozvěnu z dávných věků.

Odtržený začátek a konec.

Neexistující střed.

z mlh se noří obrasy zřícenin legend

a tíže pravdy paniku upotává na elektrické křeslo.

Zápal plic.

Zpackaná výtržnost.

vesmírné zákony z nadčasu určují,

kdy hřích nás doprovodí křížovou cestou zpět do ráje.

Domovník víra.

Popelník naděje.

Podrženo!Sečteno!

Křesťanství pod vějířem z per pavích hraje domino s Belzebubem.

Rodina.Světlo.

Zmijí uštknutí.

Beze snů a bez iluzí,

bez marnivé přetvářky čekáme na to,

až první Já nás na čelo políbí

a k nohám položí hliněnou misku se svými slzami.

Když...

Kdysi...

Nic.